Zlatá pamětní euromince The Diet of Porvoo

8.4.2009

Zlatá pamětní euromince The Diet of PorvooRoku 1809 byl ve městě Porvoo ustanoven Finský sněm a car Alexandr I. potvrdil novou finskou ústavu a postavení Finska v ruské říši jako autonomní velkovévodství. K 200. výročí této události vydalo Finsko v březnu zlatou pamětní minci v nominálu 100 euro. Náklad mince je 7 500 kusů. Autorem mince je Reijo Paavilainen.


100 euro - The Diet of Porvoo 200 years

Finská pamětní zlatá mince The Diet of Porvoo 200 years

Finské velkoknížectví

Po porážce Švédska ve Finské válce v roce 1809 bylo území dnešního Finska připojeno k Rusku, které o jeho zisk usilovalo od počátku 18. století vzhledem ke strategické poloze země. Smlouvou v Porvoo bylo Finsko připojeno k Rusku a získalo autonomní status Finského velkoknížectví. Ruský car Alexandr I. potvrdil Finsku celou řadu privilegií a práv pocházejících z doby švédské nadvlády (jako byla například existence stavovského sněmu, vlastní zákony). Po celou dobu ruské nadvlády ve Finsku byl autonomní status Finska založen na osobní vůli ruských carů, kteří jej vždy s nástupem nového obnovovali. V první polovině 19. století se Rusové snažili ve Finsku potlačit vliv místních švédských elit a omezit tak další politickou a kulturní orientaci země na Švédsko. V rámci této politiky paradoxně podporovali finské národní hnutí a finský jazyk. V roce 1828 byla na Helsinské univerzitě otevřena katedra finského jazyka a v roce 1850 ustavena profesura finštiny. Za vlády Alexandra II v roce 1863 byla finština zrovnoprávněna jako oficiální úřední jazyk země. Ruská imperiální moc tak přímo i nepřímo podporovala finizaci Finska. Ze stejných důvodů bylo hlavní město přesunuto z Turku (švédsky: Åbo) do doposud nevýznamných Helsinek. Poměrně dlouhou dobu bylo Finsko viděno očima Rusů jako nevýznamná okrajina Ruska a vhodná destinace pro odpočinkové pobyty ruské šlechty i carské rodiny. Především od konce 80. let 19. století a hlavně na konci 90. let 19. století a na začátku 20. století se postoje ruského centra k Finsku měnily. V rámci rusifikačních snah byla postupně prosazována politika větší integrace Finska do Ruské říše spojená s osobnostmi generálních guvernérů Finska Nikolaje Ivanoviče Bobrikova v letech 1898-1904 a Franze Alberta Seyna v letech 1909-1917. 6. prosince 1917 vyhlásilo Finsko nezávislost.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Finsk%C3%A9_velkokn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD

Autor: Admin   |   Sekce: Novinky   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Související články


Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek



english Facebook